Srpen 2014

Hvězdné Homotoulky

24. srpna 2014 v 23:40 | včemed&jamar&pimouch |  Hagridovi gaymatička
Toulám se ve hvězdách každé hřejivé ráno. Ráno na severní točně. Hvězdná obloha je zdrojem podivuhdných jevů, které množina z nás považuje za krásu světa. A to množinou myslím podmnožinu sebe. Nejvíce se mi líbí v noci, ale i ve dne je nepodcenitelná.
Mým tajným a nejtajnějším snem bylo vždy jen tak si poletovat po té černočerné plošině ozářené hvězdami.
S mým nejlepším kamarádem.
Kterého jsem ztratil.
Jeho jméno bylo Tezaurus
Jeho údery byly prudší než jakékoli, kterým jsem kdy musel čelit, a jeho rychlost byla ohromující.

Po mléčné dráze poletovali malé hlavičky mrtvých mužíků, co neuměli chytat rugbyový míč. A ta mléčná dráha byla duhová jako ranní vánek z lékařského prostředí.
A v té dráze se zrodil jeden život.
Byl to.... neuvěřitelný zázrak.
Napůl zrzavý a napůl hagridí život dlouho nezahálel a brzy vyrostl v dospělého jedince. Byl to skvost, vskutku. Jeho přitažlivost byla tak obrovská, že způsobila výbuch desatero růžových koníků, které se pásli v dutinách slunečného prostranství na Měsíci. A tak se dostal náš Zrzavý hoch zpátky na planetu Zemi. Ale byla jiná než jak si ji pamatoval ze svých snů. Každému, kdo se sním setkal slzely oči štěstím a stékaly po jejich dužnatých krcích. A byl to neskutečný zážitek. Přivolal svoje sáně tažené dvěma kadeřavými prasaty a vzal mě na projížďku po obloze plné hvězd, které nám přály vše nejlepší do života.

Kovbojáčci

14. srpna 2014 v 13:52 | včemed&jamar&pimouch |  GAYVZOR
Satan byl dnes lenivý a nadělil nám pouze tuto ochablou fotobiznu:


Strýček Jack z kouzelné země

8. srpna 2014 v 16:19 | Pimouch&Včemed&Jamar |  Hagridovi gaymatička
Kdysi dávno se na mém, muži opředeném, místečku blaha stala podivná věc. Přijel mě totiž navštívit můj strýček - strýček Jack. A on jaksi není odsud. Pochází totiž z jiné země. Vždy často nosívá řemeny kolem pasu a čepici naruby, ále dnes vypadal jinak. Když jsem ho objimal, ucítil jsem, že má v kapse schovanou pistoli. Na krku měl zavěšené kapesní hodinky.



Ale nebyly to ledajaké hodinky. Byly vyrobeny ze samodestruktivního porcelánu, který si strýček sám vyrobil. Strýček neváhal a vešel dovnitř, jen aby se přidal do mého roje chlapců, kteří se hemžili na posteli. Najednou jsme si jako v kouzelné zemi připadali všichni. Když můj milý strýček otvíral poslední láhev javoroveho džusu, všichni utichli. Byly to dobré časy.

Ráno jsme se probudili na posteli jako velká kopa medvědího sádla.